O mně

Narodil jsem se v roce 1975 v Praze na Vinohradech a do čtrnácti let jsem vyrůstal na Zahradním Městě. Po studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, kde jsem se věnoval zlatnickému oboru, jsem se začal hlouběji zajímat o hudbu, a to již od roku 1987. Ale zlom nastal až v roce 1994, kdy jsem se plně ponořil do světa elektronické hudby. Moje tvorba se vyznačuje žánrovou nevyhraněností, zahrnující prvky drum & bass, jungle, breakbeat, house, ale i popu, rocku a alternativní hudby. Sám jsem nikdy neměl v plánu veřejné vystupování ani vydávání alb.

V roce 1995 jsem se přestěhoval do Pardubic, kde jsem chvíli pracoval v Hradci Králové jako zlatník v návrhářském oddělení. V roce 1997 jsem si založil živnost a měl svou dílnu v Pardubicích, kde jsem pracoval pro zlatnictví Lejhanec. V roce 2006 jsem změnil svůj život tím, že jsem změnil i svou práci, a začal jsem se věnovat filmovým trikům. To znamenalo návrat do Prahy. Ale vzhledem k tomu, že Pardubice jsou pro mně místem, kde bych chtěl žít, tak od roku 2021 se ze mně stává Pardubák.

Cesta k hudebnímu publiku byla spíše náhodná. V roce 2000 jsem poslal demo nahrávku do časopisu Bass Line s dotazem na žánrové zařazení. Neočekávaně mi bylo nabídnuto setkání s šéfredaktorem Alešem Blehou a následně i vydání alba. Roku 2001 jsem se tak, bez mého vědomí, objevil na plakátu festivalu Summer of Love 2001. A tak začala etapa veřejných vystoupení, což nebyl směr, kterým jsem se toužil ubírat. Následující roky jsem se tak spíše snažil tuto činnost utlumovat, i když veřejné vystupování mělo jistou zábavnou formu s hostujícími muzikanty na podiu – živé bicí, basa, kytara, zpěvy, MC a saxofon. Bohužel to ale celé mělo ten efekt, že na samotnou tvorbu nezbýval čas. Protože čas strávený při tvorbě je odjakživa tím smyslem, proč hudbu skládám, veřejné vystupování jsem odložil. Jsem za tu zkušenost rád, protože jsem během tohoto období poznal spoustu zajímavých lidí a prostředí.

Od roku 2020 jsem se kromě tvorby začal věnovat i technické stránce. Čtyři roky jsem se soustředil na mixování, aranžování a následný mastering hudby. To vedlo k tomu, že od roku 2022 jsem začal kompletně rekonstruovat všechny své skladby. Bohužel za ta léta jsem přišel o některá data a při přechodu z Windows na Mac OS v roce 2007 jsem ztratil i jisté zvuky. Ale při rekonstrukci skladeb jsem se snažil, aby byly co nejméně pozměněny a zachovaly si co nejvíce z původního dojmu.

Zásadní proměnu v mojí tvorbě přinesl až rozvoj umělé inteligence po roce 2024, která mi umožnila vytvářet vokály. Tím jsem dostal možnost psát vlastní texty, čímž jsem vdechl nový život i starším, dříve instrumentálním kouskům. Bohužel, tím, že člověk začne psát texty, tak se tak nějak i niterně odhalí, ale na druhou stranu, v padesáti letech je to člověku už tak trochu jedno. Aniž bych si to uvědomoval při samotném psaní, tak si po čase uvědomím, o čem vlastně píšu. Je to tak nějak stejně přirozené jako to samotné skládání hudby. A výsledek? Zjistil jsem, že tahle kombinace elektronické hudby a osobních textů vedla k posunu v mé tvorbě, který lze od roku 2024 sledovat směrem k žánru, jenž by se dal označit jako elektronický folk, kde se osobní výpovědi snoubí s moderním elektronickým zvukem. Možná by se to dalo nazývat jako Cyber Folk.